CACAO COWBOY
|
První začátky
,,žádný pes nebude ! "
Jestli si dobře vzpomínám,asi dva týdny před koupí Míšana(a asi dva dny před mými narozeninami) mi bylo vysloveně zakázáno psa chtít.Jako každá ,,rozmazlená"(:D) holčička jsem se urazila a byla na své rodiče naštvaná.Měsíc před tím jsme se totiž už domlouvali,takže jsem myslela že bude,ale když mi rodiče řekli,že ne,skoro jsem se zbláznila.Popravdě,trucovala jsem.V den mých narozenin mi táta oznámil,že nakonec toho psa pořídíme.Byla jsem tak šťastná a nevěřila jsem tomu ! Popravdě,kdyby mi to stejně nedovolily,později by mě to už přešlo,jsem takový povahový typ.Ale za měsíc bych asi zase začala :D |
Výběr rasy a psa
,,Přijeďte si v neděli,"
S rasou psa jsem byla rozhodnutá už hodně,hodně dávno.Sheltie jsem milovala už asi od svých 11 let,takže když pes,tak určitě sheltie.Ještě měsíc před koupí Míšutky jsem se už trochu po inzerátech ohlížela.Nejblíže jsem našla Nový Jíčin,později jsem již paní zkontaktovala.Nabízela mi blue merle psy i další,nejvíce se mi ale zalíbil tricolor pejsek Artuš(snad si jméno dobře pamatuju).Ptala jsem se paní na cenu a už jsme se tak trochu domlouvali,ale pak prostě zase rodiče váhali,před mýma narozkama řekli ne a Artuš byl prodán.Při 100% domluvě s rodičema jsem paní napsala 4.května znovu.Ta mi napsala,že je Artuš prodaný.Celá nešťastná,že už není,jsem se jí zeptala,jestli nemá nějakého jiného pejska.A hle ! Poslala mi roztomilou chlupatou zlatou kuličku,která vypadala jako medvěd(odtuď jméno Míšan).A bylo rozhodnuto.Paní jsem napsala,že bychom si ho vzali.Její reakce mě však dostala:,,přijeďte si už v neděli,protože ho chce už jiný pán a já nemůžu čekat,".Celá vynervovaná běžím za tátou a ptám se ho,jestli bychom v neděli nemohli dojet pro psa(jo,byl pátek,takže jsem měla jenom den na rozmyšlenou).V sobotu jsem ji napsala,že následující den vyrazíme. Abych ještě doplnila,v sobotu v noci po mě řvala máma a vytýkala mi,že pes je blbý,bude to s ním těžké,ať si to mám rozmyslet :D sranda na to vzpomínat :D |
První seznámení
,,chudák pes sám,"
Na tuto část nerada vzpomínám.Pes k nám dorazil v neděli,tedy následující den jsem měla jít do školy.Bohužel můj taťka je dost přísný takže jsme psa zavírali do hospodářské místnosti(samozřejmě tam měl svůj pelech a jídlo,pití),domů ho nedovolil.Štěkal bobek,já z toho byla na prášky.Ale přežil to,naštěstí.Další den byl táta naštěstí doma,takže ho hlídal,což já za tu dobu byla s bráchou ve škole.V úterý bylo volno,takže jsem s ním zase byla.Horší to bylo s dalšími dny.Bydlí s náma babička,ale ta zrovna v tu dobu byla v lázních.Míšanka jsme museli něchat od rána do doby než někdo přijde zavřeného,aby neutekl nebo tak.Ale byli jsme domluvení se sousedkou aby ho pustila a pohlídala ho na chvíli,odpoledne jsme se mu pak zase věnovali my.Nějak se to přežilo,pak přijela babička a ta ho měla dopoledne na starost.Nerada na tuhle historii vzpomínám,ale bohužel to tak bylo.Ale Míšan přece žije,ne ? :D |
A jedeme dál...
Jaký to (ne)šikovný pes !
He ! Asi po měsíci se z našeho bojinkatého Míšanka stal pěkný rošťák.He,rozhrabal nám půlku zahrady,zdemoloval babičce kytky,ohryzal každý strom a žral to,co viděl.Jaké to typické štěně ! Byl takový fajnnuninkový... :D začal nám pěkně lumpačit a hlavně začal pořádně štěkat :D ale taky jsem s ním začala poslušnost - základy - sedni,lehni atd.učil se velmi rychle a byl opravdu šikovný. |
Půl roku života za námi
První závody,cvičák a kupa srsti na psovi
Míšanek nám rostl jako z vody.Jeho srst se velice rozrostla,začala mu už pořádně růst na délku.Jinak nás v tu dobu čekaly první závody,no,taková jenom vořiškiáda.Ale na to,že měl Mišák pouhý půl rok tak si vedl více než uspokojivě.Umístli jsme se za docela velké konkurence na 3.místě za poslušnost :) první závody,a už výhra.Byla jsem mooc ráda :) po závodech jsem s kamarádkou začala pravidelně docházet na cvičák.Naučili jsme se tam toho spoustu - chůze u nohy,lehni,odložení za chůze,štěkej,...také něco z agility.Prostě paráda. |
Míšan je u nás již rok :)
,,Nějaký velký,ne ?"
Když jsem dala na facebook foto srovnání z min.roku,hodně lidí se divilo,jak vyrostl.Je to až legrační :D min.rok žádná srst,žádný protáhlý čumák,uči nastřažené - teď je tomu pravý opak.Za ten rok co ho máme jsme se toho dost tak naučili,získali zkušenosti ze závodů a hlavně JÁ nabrala nějaké zkušenosti s prvním psem.Jsem za něj strašně moc ráda a doufám,že příští rok,co tady s náma bude,to bude ještě lepší,třeba i se soutěžními úspěchy :) |